klasika

I když mi bylo těsně před třicítkou, rozhodl jsem se, že si rozšířím svoje obzory a vydám se studovat na vysokou školu. Výběr oboru byl snadný, okamžitě mě zaujala čeština a literatura, kterou jsem měl rád už na střední. Sbírku knížek jsem měl doma poměrně pestrou a každý rok jsem si doplňoval klasiky v knihovničce. Studium nebylo nijak složité, měl jsem ho dálkově, takže jednou za čtrnáct dní jsem přijel a poslouchal od rána do večera rozbory a charakteristiky knih, které jsem znal a divil se, kolik věcí jsem v dílech přehlédl. Učitelé k nám byli vstřícní, ale vcelku i tvrdí, tak jak to má být. Obzvlášť jedna profesorka, které mohlo být nedlouho přes padesát, nás silně sekýrovala a přezíravě se na nás dívala. A nejvíc asi na mě, protože mi nebylo kolem dvaceti jako zbytku třídy.

Byl jsem pozvaný na narozeninovou oslavu mého kamaráda Alberta, ono to vlastně ani moc jinak nešlo, neboť to byl můj spolubydlící. Měla to být taková menší akcička s trochou alkoholu, příjemné hudby a dobrého jídla. Nutno uznat, že tak to alespoň bylo plánované. Slíbil jsem, že Albertovi s přípravou pomůžu, a tak jsem začal pomalu připravovat takové věci, jako jsou skleničky a misky, zatímco on šel nakoupit. I když bylo Albertovi osmadvacet, nafouknul jsem pár balónků a rozmístil je různě po bytě, připravil jsem také pár narozeninových čepiček. Šlo o to, aby byla sranda. Pak jsem čekal, až se hlavně Albert vrátí z nákupu.